Obyčejný blog, cestování

Neobyčejná Eva z Obyčejného blogu: O honbě za dokonalostí

Neobyčejná Eva z Obyčejného blogu

“Mrzí mne, že dnešní doba je tolik o honbě za dokonalostí”

Miluje módu, ale nepodléhá krátkodobým trendům. Raději kombinuje to, co již v šatníku má, případně kupuje nadčasové kombinace. Můžete ji potkat v kavárně, kde sedí nad dobrou kávou, pozoruje okolní svět a nasává místní atmosféru. Neobyčejná Eva z Obyčejného blogu nepatří mezi blogerky, které propagují žhavé novinky z módních časopisů a každou fotku upravují hodiny. Právě naopak, snaží se lidem ukazovat své každodenní nedokonalé já. „Můžeme být krásné a sebevědomé i bez toho všeho,“ říká Evča, která se do světa blogování vrhla již před více než osmi lety a za tu dobu pomohla propojit spoustu lidí se stejným koníčkem.

Tvůj blog nese název Obyčejný blog. Jak vlastně vnímáš slovo “obyčejný”?

Záleží v jaké souvislosti. Ve spojení s mým blogem pro mě slovo obyčejný znamená “na nic si nehraje”. Snažím se na blogu, Facebooku i Instagramu ukazovat moje vlastní obyčejné každodenní nedokonalé já. Mrzí mě, že je dnešní doba tak posedlá honbou za dokonalostí. Všichni chceme mít ty skvělé dokonalé fotky, skvělé dokonalé outfity a make-up a zapomínáme, že to vlastně není to, o co v životě běží.

Cítíš se být obyčejná?

Ano i ne. Když to vezmu globálně, cítím se rozhodně být obyčejná. Dělám obyčejnou práci od osmi do pěti, nejsem žádná velká krasavice a ani jsem nikdy nic velkého nevymyslela. Na druhou stranu mám štěstí, že mám vedle sebe neobyčejně trpělivého manžela a kolem sebe skvělé rozhodně neobyčejné kamarády. Tihle všichni dělají můj život výjimečný a rozhodně neobyčejný. Být obyčejná je podle mě rozhodně pozitivní, protože na mě nejsou kladené žádné přehnané nároky a očekávání. Můžu být právě taková, jaká jsem, a v té obyčejnosti si čas od času najít i trochu té výjimečnosti.

neobyčejná eva

Jak tvůj název blogu vlastně vznikl?

Původně se blog jmenoval Eve.h blog. Zakládala jsem ho, když blogy teprve začínaly. A asi se shodneme, že to nebyl moc šupa název. Postupem času se začala úroveň blogerek čím dál víc zvyšovat. Najednou měl každý skoro profi fotky, značkové boty a kabelky a z blogování se stal těžký business. Řekla jsem si, že je potřeba se proti tomu trochu vymezit. A to byl původ názvu Obyčejný blog.

Je tvůj blog naopak v něčem neobyčejný?

Neobyčejné je spíš to poselství, které se snažím jeho prostřednictvím předat. A to je právě to, abychom nepodléhaly trendům, ať už jsou jakékoliv, nakupovaly rozumně a byly spokojené samy se sebou.

Bloguješ už osm let. Jak se tvůj obsah za tu dobu proměnil? 

Vidíš, na to jsem ani nepomyslela. Obsah je hodně podobný, řeším hlavně módu. Ale řekla bych, že se spíš radikálně změnil můj postoj k tomu, jak módu konzumuji. Když jsem začínala, tak se mi dost často stávalo, že jsem si kupovala nové věci, abych měla na blogu co ukázat. Dneska, když vím, jak to v módním průmyslu funguje, snažím se spíš na blogu ukázat, jak vyjít s tím, co už člověk doma má. Snažím se kupovat si nadčasové věci, které mi vydrží v šatníku dlouho.

neobyčejná

Co tě tenkrát k blogování vedlo?

Měla jsem moc ráda blog Joll Burr, který je pořád aktivní. Byl to první blog, na který jsem narazila. Vždycky měla super outfity a skvělé fotky. Nadchlo mě to. A protože jsem byla vždycky do módy blázen, řekla jsem si, že to taky zkusím. Jenže mě jaksi nenapadlo, že mám jenom kompaktní foťák a že mě kromě mamky nemá kdo fotit… Ach, vzpomínky… Ty začátky jsou fakt legrační, když se na ně dívám zpětně.

Co pro tebe blogování znamená?

Blogování je pro mě taková velká bokovka. Musím se přiznat, že těch posledních pár let, co chodím do práce, na něj nemám vůbec čas. Používám ho hlavně pro svoje kreativní vyžití. Nicméně jsem díky němu poznala spoustu super lidí, mezi nimi třeba Aničku Slovákovou, se kterou jsme v rámci skupiny Brněnské blogerky (a blogeři) začaly pořádat bazárky s oblečením, z čehož se vyvinulo Brno bloguje.

Nejdeš úplně klasickou cestou, kdy bys sdílela všechny highlighty svého života. Máš určenou nějakou hranici, co se čtenáři sdílíš a kam už si je pouštět nechceš?

Myslím, že v dnešní době sociálních médií je potřeba koukat na svět taky hlavně vlastníma očima než hledáčkem foťáku a prožívat život tak nějak doopravdy a ne na Instagramu.

Nevadí mi ukázat na Instagramu fotky ze svatby, nevadí mi na blogu rozebrat svůj boj se šikanou z dětství a z toho plynoucí občasnou krizí sebevědomí. Rozhodně bych ale na blogu nerozebírala svůj zdravotní stav, neprezentovala bych fotky, na kterých jsem nahá, nebo bych asi neukazovala děti (pokud nějaké budu někdy mít).

obyčejný blog a neobyčejná

Když se nevěnuješ blogu, co zrovna děláš?

Chodím do práce… Ne, vážně. Jsem Brňák jako poleno, takže miluji jakékoliv posezení s kávou. V létě v parku, v zimě v kavárně. Strašně ráda pozoruji život, jak plyne kolem mě. To jsou ty chvíle, které si hrozně užívám. Jinak moc ráda cestuji a objevuji nová místa, jejich kulturu a jídlo. Nedávno jsem se taky začala učit šít. Vůbec mi to nejde, ale je to skvělý relax.

Jak ses dostala k projektu Brno bloguje? 

K projektu nás s Aničkou Slovákovou mezi prvními pozvala Jana Kuželová. Věděla, že s Aničkou pořádáme ty zmíněné bazárky v rámci skupiny Brněnské blogerky, a nechtěla nás obejít, čehož si z její strany velmi cením.

 

Pro brnobloguje.cz napsala Míša.

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *